Meziměstský autobus MAN Lion’s Intercity je novinkou na českém trhu, která významně rozšiřuje portfolio MAN o klasický linkový autobus pro tzv. vesnické trasy. Pro účely vyzkoušení jsme měli k dispozici dvanáctimetrovou verzi s manuální šestistupňovou převodovkou ZF 6S 1901 se zabudovaným intarderem a šestiválcovým motorem MAN D0836 LOH, Common-Rail s objemem 6,9 l. Zaměřili jsme na vlastnosti autobusu důležité z pohledu dopravce, řidiče, ale i cestujících.

První dojem, příjemně tiché svezení

Měli jsme možnost nový MAN Lion’s Intercity vyzkoušet na středočeských silnicích druhé třídy v okolí Mělníka, ale i po dálnici. A jaký byl náš úplně první dojem? Až překvapivě dobrý. Co nás hned po pár metrech jízdy hodně zaujalo, byl mimořádně tichý chod motoru, ale i celkově nízká hladina vnitřního hluku. Žádné vibrace, žádné chvění, žádné nepatřičné zvuky, v celé délce interiéru pouze velmi přijatelný hluk způsobený pneumatikami při jízdě po hrubém asfaltu.

Komfortní manuální řazení

Další, co je z pohledu řidiče velmi sympatické, je samotné lehké ovládání autobusu při řízení. Co nám udělalo skutečnou radost, bylo naprosto „skvostné“ komfortní řazení. Určitě znáte ten pocit, když jedete s autem úplně poprvé a ty správné rychlosti ne a ne najít. V Intercity se vám to určitě nestane, tady manuální řazení jde úplně samo a lehce s přesným vymezením poloh jednotlivých stupňů.

Řidiči ocení vzdušné, pohodlné pracoviště

Pro naši bezpečnost i pohodlí oceňujeme celkové ergonomické řešení pracoviště řidiče s možností si nastavit správnou polohu volantu, sedadla a zpětných zrcátek. Sedadlo řidiče nám maximálně vyhovovalo, je tvarově podobné, tak jak ho známe z dálkových autokarů, s vysokou opěrkou hlavy v monolitickém provedení s opěradlem a s výběrem různých poloh v nastavení. Volant jsme si bez problémů upravili do optimální polohy, která nám vyhovuje. Vadilo nám však poměrně hluboko umístěné ovládání klimatizace a topení po levé ruce, takže každá manipulace s ním za jízdy odpoutávala naši pozornost od sledování dění na vozovce. Je ale pravda, že řidič, který bude s autobusem jezdit denně, všechny tyto úkony určitě zvládne podvědomě. Možná jsme již trochu rozmazlení, ale určitě by se nám líbil display tachografu v zorném poli. Docela jsme také postrádali zpětné zrcátko s výhledem před vozidlo. Ostatní provedení a rozmístění ovládacích prvků a vypínačů je velmi přehledné a logicky uspořádané, tak jak jsme si u autobusů MAN již zvykli. Určitě stojí za zmínku velmi dobrý výhled nejen dopředu, ale hlavně do boků díky poměrně hodně zaoblenému čelnímu sklu.

Oceňujeme celkové ergonomické řešení pracoviště řidiče, foto: Zdeněk Nesveda

Jak se nám jezdilo s novým Intercity

Je nutné si uvědomit, že jedeme s linkovým autobusem, ne žádné závody. Stejně jako mluvíme o snadném ovládaní, tak je třeba také vyzdvihnout i velmi slušné jízdní vlastnosti. Autobus si dobře poradil i s poničenými silnicemi druhé třídy ve vyjetých kolejích bez nutnosti korigovat směr volantem. Bez sebemenších problémů se držel v rovné stopě i při vyšší rychlosti. To jsou věci, které zpříjemňují jízdu řidiči i cestujícím a vyvolávají ve vás pocity bezpečí. Měli jsme možnost si vyzkoušet autobus i na objížďkách v městské zástavbě, tady jsme ocenili výbornou manévrovatelnost v úzkých místech s mnoha zatáčkami, protáhli jsme se zde s naprostou jistou jako „had“. Měkké pérování dobře zvládá i větší nerovnosti a nemáme pocit, že by se tím zhoršovaly jízdní vlastnosti. Naopak je to příjemné a velice komfortní.

Slabší motor není nedostatek, naopak přednost!

Výkon motoru 213 kW/ 290 koní nenadchne asi nikoho, kdo řídil autobusy se silnými motory, zapomeňte však na výkonné deseti a dvanáctilitrové motory v linkových a městských autobusech, ta doba je již minulostí. Nejnovější trend je montovat do autobusů motory s nižším obsahem kolem sedmi litrů s minimální výkonovou rezervou. V případě našeho MAN Lion’s Intercity je použitý řadový šestiválec MAN D0836 LOH – Common-Rail o obsahu 6,9 l. My osobně vidíme zástavbu sedmilitrovým motorem jako velmi šťastnou variantu, kterou určitě ocení nejen dopravci, ale i ekologové. Takové řešení má řadu pozitivních aspektů, snížení hmotnosti, hluku, úsporu paliva, menší ekologickou zátěž. Pro autobus, který jede od zastávky k zastávce 60 -70 kilometrovou rychlostí je výkon úplně dostačující, sami jsme si to vyzkoušeli. Není to vůbec utrápené, není však možné zařadit šestku a počítat s tím že zvládne úplně všechno. Snažili jsme jet svižně, ovšem v režimu otáček nejpříhodnějších pro využití nejlepšího kroutícího momentu. Líbilo se nám, že motor dobře pracuje i v nízkých otáčkách a nebylo zapotřebí ho vytáčet na více než 1 400 otáček, při rychlosti do 70 km/h bylo však nutné včas a častěji řadit. Na dálnici se velmi ochotně rozeběhl na stovku, pak nás však v rozletu přibrzdil omezovač. Při stokilometrové rychlosti se ručička otáčkoměru držela pod hranicí 2000 otáček a jízda i s ohledem na nízký linkový autobus byla skutečně velmi tichá.

Autobus dobře brzdil, to není třeba však více rozvádět, považujeme to dnes již za naprostou samozřejmost. Velmi příjemné je ruční ovládaní intarderu páčkou vpravo pod volantem s volbou tlačítkem s plnou účinností najednou, nebo postupným přibrzďováním ve třech polohách. Intarder se aktivuje i při sešlápnutí brzdového pedálu, což i pocitově zvyšuje vysokou účinnost s maximální plynulostí brzdění, bez jakýchkoliv rázů.

Slabší motor není nedostatek, naopak přednost, foto: Zdeněk Nesveda

Interiér výborně koncipovaný pro linkovou dopravu

Interiér v novém MAN Lion’s Intercity je velmi působivý z hlediska provedení. Myslíme si, že tady MAN výborně vystihl potřeby linkového autobusu, balancuje přesně na hranici komfortu a užitkové strohosti. My chápeme linkový autobus jako dopravní prostředek, kde interiér musí dlouhodobě odolávat opotřebení, které způsobuje velké množství přepravovaných cestujících. Údržba interiéru musí být snadná, zároveň však musí autobus splňovat kritéria pro pohodlnou a bezpečnou dopravu. Pokud se například podíváte u Intercity na podlahu, uvidíte precizní zpracování položení protiskluzových materiálů v příjemném barevném odstínu. Položení podlahy je provedeno velmi sofistikovaným způsobem, bez ostrých hran, výstupků a nadbytečných lišt, což velmi usnadňuje údržbu a interiér i po mnoha letech provozu si určitě ponechá stále dobrý vzhled. Podobně tak jsou zpracované i obklady stěn i stropu, opět je zde použito světlých plastových materiálů, které se velmi snadno dají udržovat. Sedadla pro cestující jsou jednoduchá, přitom pohodlná s vysokým opěradlem bez možnosti polohování. Jsou čalouněná velmi vkusným potahem, patrně také s velkou odolností proti oděru a velkou životností.

Co oceňujeme, jsou střední nástupní dveře s dvojitou šířkou s nízkými schody, které umožňuji pohodlné nastupování a nakládaní dětských kočárků. Přímo naproti dveřím je prostorný „sál“ minimálně pro jeden až dva kočárky nebo invalidní vozík. Podle dostupných informací lze středové dveře také doplnit kazetovým výtahem pro nakládání invalidních vozíků.

Novinkou je systém pneumatického zavírání předních i zadních dveří, ovládací mechanismus je nyní zabudovaný do horní stropní části, kde není vidět.

Interiér výborně koncipovaný pro linkovou dopravu, foto: Zdeněk Nesveda

střední nástupní dveře s dvojitou šířkou s nízkými schody foto: Zdeněk Nesveda

Přímo naproti dveřím je prostorný „sál“ minimálně pro jeden až dva kočárky, foto: Zdeněk Nesveda

Pohled zvenku

Autobus jsme během našeho zkoušení zaparkovali asi v nejtypičtějším prostředí na zastávce autobusového nádraží v Mělníku. Pořídili jsme zde několik inspirativních záběrů a také jsme měli možnost autobus vizuálně porovnávat s běžnými autobusy, které z našich silnic známe. Otevíráme zde víka zavazadlových prostor, které jsou pro potřeby linkového autobusu svým objemem 5,2 mᶾ plně dostačující. Po otevření zadního a bočního víka motoru jsme překvapeni, kolik je zde místa a jak snadný je přístup k motoru.

Měli možnost autobus vizuálně porovnávat s běžnými autobusy, foto: Zdeněk Nesveda

Zavazadlový prostor s objemem 5,2 mᶾ , foto: Zdeněk Nesveda

Bezpečnost v autobuse MAN Lion’s Intercity

MAN deklaruje u Lion’s Intercity vysokou úroveň vybavení tzv. prvky aktivní a pasivní bezpečnosti. Jenom připomínáme, aktivní prvky jsou ty, které pomáhají nehodám předcházet a pasivní mají následky nehody zmírnit. Nejvýznamnějším pasivním prvkem u Lion’s Intercity je splnění požadavků předpisu ECE – R 66/2 na pevnost a tuhost autobusových karosérií v případě převrácení. Tato norma bude v budoucnu povinná a vstoupí v platnost v roce 2017.

MAN také uvádí – Rozsah dostupné aktivní bezpečnostní výbavy autobusu Lion´s Intercity výrazně předčí konkurenty: MAN asistent nouzového brzdění EBA (doplňková výbava); elektronický brzdový systém EBS (sériová výbava) s protiblokovacím systémem ABS, systémem regulace prokluzu ASR a brzdovým asistentem BA. Elektronický stabilizační program ESP (sériová výbava) s dynamickým stabilizátorem DSP a ochraně proti převrácení ROP. Kromě toho se na přání nabízí signál/varovné blikání při nouzovém brzdění a kromě toho systém kontroly tlaku v pneumatikách TMP a varování při couvání při zařazené zpátečce.

Pár slov na závěr

Dostal se nám do ruky vyspělý linkový autobus, který nás skutečně zaujal. Jako první entrée při vstupu do českého prostředí nám to nepřipadá vůbec špatné. MAN Lion’s Intercity disponuje množstvím konkurenčních výhod a čas ukáže, jak se mu rychle podaří etablovat se mezi autobusy v běžném provozu u českých dopravců. Další jeho osudy budeme určitě sledovat, také jsme zvědaví na reakce a ohlasy dopravních společností, které ho vyzkoušejí v ostrém provozu s cestujícími.

Zdeněk Nesveda – BusPress

Další příležitost seznámit se s novinkou MAN Lion’s Intercity bude na veletrhu CZECHBUS v Praze ve dnech 24. 11. – 26. 11. 2015