Na situaci využívání a možného dalšího rozvoje zemního plynu v dopravě v Čechách a v Evropě jsme se zeptali zástupců společnosti GAZPROM, na otázky nám odpovídali pánové Eugene Pronin, koordinátor pro zahraniční trhy NGV GAZPROM Export, výkonný ředitel NGVRUS a předseda IGU WOC5, David Graebe, šéf oddělení NGV GAZPROM Germania a Colin Sergey, manažer společnosti PROMGAS , která zastupuje GAZPROM v Itálii.
„GAZPROM chce být velice aktivním hráčem v budování sítě plnících stanic nejen v Evropě, ale i celosvětově. Jsme tady tým, skupina NGV zastupující GAZPROM v oblastech mimo Rusko“, upřesňuje pan Eugene Pronin.
Eugene Pronin – foto: Zdeněk Nesveda
V České republice v současné době jezdí přibližně pět miliónů automobilů, z nich je ale asi jen pět tisíc s pohonem na zemní plyn (CNG). Hlavní boom se očekával v roce 2005, kdy česká vláda zavedla na přechodné období 2005 – 2011 nulovou spotřební daň pro CNG (spotřební daň se vyrovná postupně do roku 2020). Je třeba hledat odpověď na otázku, proč k očekávané expanzi nedošlo, když v mnoha zemích na světě se úspěšně zemní plyn v dopravě využívá.
Čerpacích stanic s CNG je zatím ještě v Čechách poměrně málo. Na celém území najdeme asi 45 veřejných plnících stanic, velká většina z nich je však umístěna mimo hlavní trasy, velká část je také v uzavřených prostorách různých firem. Zde je třeba hledat důvod, proč u české motoristické veřejnosti není zatím větší zájem používat auta na zemní plyn.
U veřejné osobní hromadné dopravy, kde bychom očekávali největší nárůst, zejména ve smyslu hledání nových ekologických variant pro městské aglomerace, jsme zatím nic výrazného nezaznamenali. Z 20 000 současných zaregistrovaných autobusů v ČR jezdí dnes na zemní plyn pouze 380. Určité zlepšení situace v posledním období nastává u dopravců, kteří se rozhodli část autobusových flotil plynofikovat, příkladem je ČSAD České Budějovice nebo Dopravní podnik města Brna.
Zemní plyn je bezpochyby určitě dobrým alternativním zdrojem energie pro budoucí období. Jsou však světové zásoby plynu natolik dostatečné, aby při předpokládaném masivním nárůstu automobilů na plyn byly pro nás dlouhodobou perspektivou?
Eugene Pronin: „Pokud hovoříme o konvenčních i nekonvenčních zásobách plynu, tak při současné spotřebě mohou tyto zásoby vydržet 500 až 800 let. Je to podobné jako s ropou, přestože zásoby plynu jsou mnohem větší. Mluvíme však o nejlevnější vrstvě jak plynu, tak ropy a musíme proto počítat s tím, že jednou, při složitějším získávání, budou ceny určitě vyšší. V žádném případě zásoby nevykazují nedostatek, zmíním konvenční plyn, bioplyn, břidlicový plyn, metan z ložisek uhlí, jedná se vždy o plyn na bázi metanu CH4.“
V České republice panuje určitý konzervatismus vůči změnám v používání jiných zdrojů energie. Přes veškeré nesporné výhody nových řešení je zavádění nového alternativního paliva zdlouhavé. V čem vy vidíte největší problém místního trhu se zemním plynem při využití v dopravě?
Eugene Pronin: „Nejedná se v podstatě o skutečný problém, je to bezpochyby výraz jistého konzervatismu, ale také do určité míry nedostatečné informovanosti. Před deseti patnácti lety říkali lidé v Německu: zemní plyn? Nikdy! Jedná se stále o velmi mladý byznys, který opravdu začal vznikat teprve na přelomu století přibližně před třinácti lety.
David Graebe – foto: Zdeně Nesveda
David Graebe: „Já si myslím, že Česká republika se v otázce konzervatismu ničím neliší od ostatních zemí. Určitě bych rozlišoval mezi celosvětovým vývojem používání zemního plynu v dopravě a evropským vývojem. Když se například podíváme na takové země, jako jsou Irán, Pákistán nebo Brazílie, tam byl vývoj v této oblasti daleko rychlejší, ale bylo to také hlavně díky podpoře velké politické vůle. Důvod je také ten, že místní orgány reagovaly na situaci, kdy v oblasti je málo ropy, ale velká ložiska zemního plynu. Proces je zde rychlejší také proto, že v některých zemích lze využívání těchto surovin nařídit direktivně. V Evropě je ta situace trochu odlišná, například jsou zde nastaveny emisní hodnoty CO2 a záleží jenom na konkurenční síle trhu, jakou z variant si vybereme ke splnění cílů“.
Colin Sergey – foto: Zdeněk Nesveda
V České republice bezpochyby schází jednotná koncepce pro rozvoj sítě strategicky umístěných plnících stanic, které by zvýšily komfort využívání plynu jak v běžném provozu využívaném obyvateli, tak i ve veřejné dopravě. Znáte nějaký příklad v Evropě a ve světě, který by se dal úspěšně aplikovat na české poměry?
David Graebe: „K vaší otázce se dostanu postupně. V některých zemích již byla nastavena určitá politická opatření a mechanismy, jak podporovat vozidla na zemní plyn. Důležitým faktorem, který pomohl tyto země posunout dopředu je, že jsou zde automobilky, které sériově vyrábějí auta s pohonem CNG. Takovým příkladem je FIAT v Itálii, kde normativní prostředí je hodně nakloněno tomuto vývoji. V Německu, kde auta na zemní plyn vyrábí Volkswagen a další automobilky, je situace obdobná.“
„ Pokud hovoříme o obecném automobilovém průmyslu, zmínil jsem to v širším kontextu, musíme však odlišovat privátní sféru a soukromé dopravce od zastoupení obcí, měst a státu. Ti se pohybují v prostředí vymezeném určitými mantinely zákonů a předpisů. V tomto ohledu není žádný rozdíl mezi Českou republikou a Německem. Autobusy na plyn v Německu začaly fungovat v komunálních oblastech tam, kde byl dostatek politické vůle. Bohužel i zde mnohdy záleží pouze na individuálním názoru jednotlivce, který se promítne do rozhodování v dané lokalitě“.
Myslíte si, že jsou v České republice dobře nastavené podmínky pro další rozvoj využívání technologií NGV ve veřejné dopravě, tím myslím i dopravu nákladní, případně i rozvoj obecné dopravy?
Eugene Pronin: „Byli jsme také dnes na důležité schůzce na Ministerstvu průmyslu a obchodu, hovořili jsme o velmi příznivé situaci pro Českou republiku, pokud se jedná o rozvoj trhu v automobilovém průmyslu. Na vašem domácím trhu se s pohonem na CNG vyrábějí autobusy, vozidla pro komunální dopravu, silniční válce, vyrábí se u vás také technika a technologie pro LNG (zkapalněný zemní plyn), kompresory a plnící stanice a mnoho dalších komponent. Jediné, co vám v České republice schází, je samotný zemní plyn, ale právě proto jsme tady, abychom vám pomohli. Pro počátek rychlého rozvoje tohoto trhu nastalo nyní v České republice velmi příznivé období. Možná že tady ale opravdu schází jeden z klíčových prvků, který zmiňujete, určitá národní strategie, důležité tedy je, aby podněty přicházely také od výrobců, obcí i dopravců“.
David Graebe: „Rád bych ještě doplnil jeden rozhodující aspekt. Pro další rozvoj a rozšíření technologií NGV je nesmírně důležitá informovanost lidí formou vzdělávání. Lidé musí vzdělávání správně pochopit, musí si také uvědomit veškerá pozitiva využití zemního plynu v dopravě. Abychom lidem více přiblížili význam použití zemního plynu, organizujeme akce nazvané Modrý koridor, kdy různými vozidly na zemní plyn jezdíme po celé Evropě. V jednotlivých městech jsou automobily po celý den v provozu, aby si je lidé mohli vyzkoušet a ocenili jejich čistý provoz a nízký hluk“.
Existují informace o budování evropského koridoru sítě plnících stanic CNG, kdo je iniciátorem této aktivity, o jaký princip projektu se jedná, z jakých zdrojů je případně financován?
David Graebe: „Rád bych nyní zmínil konkrétní projekty. Z evropské perspektivy existují dvě inciativy, jeden z těch projektu se jmenuje LNG Modré koridory. Cílem je vybudovat určitou infrastrukturu plnících stanic po celé Evropě, které by sloužily převážně těžké nákladní dopravě, vozidlům, které by jezdily na zkapalněný zemní plyn LNG (liquefied natural gas). Druhou inciativou je budování trans-evropské dopravní sítě (TEN-T). Evropská unie má zájem poskytovat určité finanční prostředky, přes které chce zaktivizovat firmy, dodat jim určité podněty, aby investovaly právě do těchto dálkových tras. Je zde také aspekt, který se dotýká CNG, ale hlavní zaměření je na využívání LNG. Projekt TEN – T se dotýká také vodní dopravy, je však nutné pochopit, že finanční prostředky evropská unie poskytuje pouze na budování těchto dálkových koridorů, dotace nejdou využívat na jednotlivé národní projekty“.
V letošním roce se připravuje v České republice mezinárodní projekt dopravního veletrhu EUROTRANS v Brně. Téma využívání NVG v dopravě by mělo být také jednou z ústředních expozic. Projet předpokládá interaktivní představení dopravních prostředků ve vnitřních i venkovních plochách, kde autobusy a automobily by mohly být i v pohybu a doplňovat palivo. Využili byste nabídky účasti na veletrhu EUROTRANS, pokud by vás vedení společnosti Veletrhy Brno oslovilo?
David Graebe: „Ano, něco velmi podobného jsme uskutečnili na veletrhu IAA v Hannoveru, předváděli jsme tam různé automobily na zemní plyn včetně autobusu na zkapalněný zemní plyn LNG. Jedná se o první vyrobený autobus na zkapalněný zemní plyn. Zajišťovali jsme také plynovým autobusem kyvadlovou dopravu z letiště na výstaviště. Pokud by to předpisy na veletrhu umožnily, rádi bychom autobus tímto způsobem v Brně také představili“.
Děkujeme vám za váš čas a za vaše názory, věříme, že se někdy potkáme opět u příležitosti prezentace čistých zdrojů energie.
text, foto: Zdeněk Nesveda – Green Pear Tip
