Noční přeprava v Praze nebyla vždy samozřejmostí. I když se její historie datuje od roku 1911, tak „noční“ tramvajové linky končily o půlnoci a za večerní provoz od 22:30 se platilo více peněz. Tradice dražšího jízdného vydržela i během socialismu. V roce 1970 například cestující v nočních vozech mezi 23:00 až 4:00 platili za jízdenku třikrát více. Zásadní mezník pro podobu noční přepravy, jak ji známe dodnes, nastal v roce 1985. Nyní DPP poskytuje jednu z nejlépe organizovaných nočních doprav na světě, a v noci tak po Praze jezdí 59 tramvají a 48 autobusů.
„Cestující, kteří zažili první noční linky před více než sto lety, by si těžko představili, že Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) bude jednou zajištovat přepravu po celou noc na devíti tramvajových a patnácti autobusových linkách,“ sdělil Milan Křístek, generální ředitel DPP.
„Noční“ linky byly spuštěny poprvé za příplatek 21. ledna 1911, tehdy nově až do půlnoci jezdilo 9 linek v 15minutovém intervalu. Připomeňme, že MHD v Praze zahájila svou činnost v roce 1875 a provoz tehdy končil kolem 22:00. Bohulibý záměr přerušila na několik let první světová válka.
V roce 1932 začaly jezdit celonoční autobusové linky A, B a C, ke kterým později přibyly dvě další. Po vypuknutí druhé světové války autobusovou dopravu postihla těžká krize způsobená nedostatkem pohonných hmot, a proto noční autobusové linky zanikly. V prvních válečných letech se zkrátil i tramvajový provoz, ale časem se ukázalo, že potřeba cestovat v noci je velká. Od 30. listopadu 1942 byl poprvé v Praze zaveden celonoční provoz tramvají. Vzniklo 6 linek označených písmeny A–F, jezdících v intervalu 40 minut.
Na sklonku války, v lednu 1945, ale musel být noční provoz z úsporných důvodů přerušen. Obnoven byl v nové podobě 17. prosince 1945. Denní linky končily kolem 23:00, polonoční krátce po půlnoci a osm linek jezdilo po celou noc – se stejnými čísly jako přes den, někdy po stejné, jindy po odlišné trase oproti dennímu provozu. Když se v polovině šedesátých let rozběhla výstavba sídlišť, která nebyla v dosahu tramvajové sítě, začaly vznikat znovu i noční autobusové linky. Noční provoz pak zaznamenal ještě několik dílčích úprav.
K největší reformě noční přepravy došlo 3. listopadu 1985. Noční linky se 40minutovým intervalem byly přečíslovány do zvláštní číselné řady 51 až 58 a jejich trasy byly upraveny tak, aby se linky každých 20 minut setkaly v centrálním přestupním bodě na křižovatce Spálené a Lazarské ulice. Zde pak všechny linky čekaly kolem pěti minut a pak se společně rozjely. Mnohé z linek přitom nezapřou svůj původ v denních linkách, například linka 58 v lince 9 a 57 v 22.
Od 1. září 2001 byl zkrácen interval nočních linek ze 40 na 30 minut, dále byly změněny trasy některých linek i přestupy. Od 2. července 2004 pak byla zřízena nová linka 59, která posiluje linky 57 a 58 v nejvíce zatížených částech jejich tras.
„V současné době jezdí noční Prahou celkem 59 tramvají na devíti linkách 51 až 59. Provoz doplňuje 48 nočních autobusů na 15 linkách 501 až 515. V zastávce Lazarská je zajištěn centrální přestup pro cestující, kteří mohou v jednu chvíli přestoupit na jakoukoliv noční tramvajovou linku. DPP tak dnes poskytuje jednu z nejlépe organizovaných nočních doprav na světě,“ dodal Milan Křístek.
Přestupy mezi tramvajovou a autobusovou noční přepravou jsou možné v zastávkách Náměstí Republiky, Bílá Labuť, I. P. Pavlova, Anděl, Hradčanská a dalších. Díky přestupům se mohou lidé vyhnout dokonce půlhodinovým intervalům a cestu si zkrátit.
Pravidelně se provádějí průzkumy noční přepravy. Poslední z nich se konal v roce 2012. V loňském roce se tak například z pátku na sobotu 13. října 2012 přepravovalo během jedné noci přes 31 tisíc cestujících. Z výsledků průzkumu vyplývá rostoucí obliba nočních spojů mezi cestujícími.
Bezpečnost cestujících v noční přepravě je zajišťována ve spolupráci s Městskou policií. Pravidelné každodenní kontroly revizorů pak byly v noční přepravě zahájeny v lednu 2007. Od roku 2013 navíc kontrolorům pomáhá minibus, který přepravuje kontrolory, Policii ČR a Městskou polici na potřebná místa. Díky těmto opatřením se daří zvyšovat jak bezpečnost cestujících, tak účinnost přepravní kontroly.